Švédské obléhání Brna 1645

Švédské obléhání Prahy a následné plundrování císařských sbírek je věc obecně známá, o Švédech na Moravě je ale povědomost menší. Brno bylo obléháno švédským vojskem čítajícím přibližně 28 tisíc mužů od 3. května do 23. srpna roku 1645, tedy v poslední fázi třicetileté války.

Obléhání hlavního města Moravy předcházelo obsazení o něco významnější Olomouce. Brno se bránilo a odporovalo všem dalším švédským útokům, nepodlehlo ani v té době relativně novým minovým útokům. Po dlouhých bitvách byly obě strany vyčerpané, až 26. června přitáhla za tmy císařská armáda za účelem podpořit obléhané město. Vyčerpaní a zmatení Švédi se při útoku císařského vojska na útěk. Během čekání na další vojenskou podporu z Uher se císařské straně podařilo získat zpět část Špilberku. Švédové se pokusili město naposledy zlomit dlouhou palbou, ale ani ta stav bitvy nezměnila, a tak se po příchodu uherských dragounů dali radši na ústup.

Den svenska belägringen av Prag och den efterföljande plundringen av de kejserliga samlingarna är allmänt känd, men svenskarna i Mähren är mindre kända. Brno belägrades av en svensk armé på ca 28.000 man från den 3 maj till den 23 augusti 1645, den sista fasen av det trettioåriga kriget.
Belägringen av den mähriska huvudstaden föregicks av intagandet av den något viktigare Olomouc. Brno försvarade sig och stod emot alla ytterligare svenska attacker och föll inte för den tidens relativt nya minattacker. Efter långa strider var båda sidor utmattade, tills den kejserliga armén den 26 juni anlände i mörkret för att stödja den belägrade staden. Utmattade och förvirrade flydde svenskarna när den kejserliga armén anföll. I väntan på ytterligare militärt stöd från Ungern lyckades den kejserliga sidan återerövra en del av Spilberk. Svenskarna gjorde ett sista försök att bryta sig in i staden med en lång spärreld, men inte ens detta förändrade stridsläget, så de föredrog att retirera efter de ungerska dragonernas ankomst.