Věděli jste, že na zámečku v severních Čechách žila charismatická švédská šlechtična, aktivistka a odbojářka, která se přátelila s T. G. Masarykem nebo Edvardem Benešem? Jmenovala se Amelie Posse-Brázdová (1885-1957) a do Československa se přivdala sňatkem s malířem Oskarem Brázdou.
Amelie pocházela z vlivné aristokratické rodiny, byla vnučkou bývalého předsedy švédské vlády, dcerou poslance a hudebního skladatele a hlavně ženou, která se nebála bořit dobové konvence, třeba tím, že udržovala i mimomanželské vztahy s ženami. S Oskarem Brázdou se seznámila během svého delšího pobytu v Římě a společně pak po 1. světové válce přesídlili do Československa a zakoupili notně chátrající zámek Líčkov, ze kterého se jim podařilo vybudovat inspirativní místo pro setkávání umělců, politiků i kulturních osobností z jejich okolí. Ameliino československé období končí roku 1938, kdy utíká před gestapem do rodného Švédska.
Už během 1. světové války se Amelie zapojuje do boje za československou svobodu a později zastává nekompromisní protinacistický postoj. Po návratu do Švédska pomáhá českým emigrantům prchajícím před nacismem, snaží se skrze své kontakty zlepšit postavení pronásledovaných umělců v okupovaném Československu a zakládá tzv. „Úterní klub“ (Tisdagsklubben), kde se konají přednášky proti nacistické ideologii. Po válce obnovuje kontakty s československými přáteli a vrací se na Líčkov, ovšem po komunistickém převratu je na ni vydán zatykač a své milované Československo musí opustit navždy. Jedním z důvodů je její spolupráce s Miladou Horákovou, kterou marně přemlouvala k emigraci.
Za zásluhy o Československo později dostala Řád Bílého lva.