České země se v 19. století staly vítaným cílem celé řady severských osobností. Mezi nejslavnější patří Hans Christian Andersen (1805-1875), který byl známý svou zálibou v cestování a Čechy navštívil několikrát. V červenci roku 1834 zde strávil celý týden a zainteresovaně pozoroval českou kulturu a se zájmem poslouchal češtinu. Své zážitky reflektoval v deníku a doplňoval je i kresbami, přičemž při návštěvě roku 1841 vzpomíná především na svého krajana, Tychona Brahe, který je pohřben v Týnském chrámu. Při své další návštěvě, v březnu 1846, byl pak pozván hrabětem Františkem Thunou, aby předčítal své pohádky.
Významnou osobností česko-dánských vztahů, byť v současné době pro české publikum takřka neznámou, byl básník a překladatel Edvin Marius Thorson (1816-1889). V Praze pobýval především ve 40. letech 19. století a po návratu publikoval statě o slovanských literaturách a překládal např. J. K. Tyla.
Zmínky o pražských pobytech nacházíme v memoárech řady umělců 19. století, patří k nim i Johanne Louise Heiberg (1812-1890), významná dánská herečka a manželka vlivného básníka a literárního kritika Johana Ludviga Heiberga. Právě pobyt v Praze zanechal u dánské umělkyně velmi silný dojem, a to konkrétně návštěva židovského hřbitova a synagogy.
České země navštívila i jedna z nejvýznamnějších kulturních a literárních osobností druhé poloviny 19. století, dánský kritik a spisovatel Georg Brandes (1842-1927), jehož stěžejní dílo opírající se o přednášky Hovedstrømninger i det 19de Aarhundredes Litteratur (1871) bylo již roku 1894 přeloženo do češtiny. Brandes několikrát pobýval v Praze a oceňoval českou kulturu a literaturu (především Jaroslava Vrchlického, který byl mimochodem nadšencem pro Sever a mimo jiné překládal Andersenovy pohádky).
Praha se stala i jedním z útočišť dánského spisovatele, herce a režiséra Hermana Banga (1857-1912), který byl pro svůj životní styl a otevřené názory nucen opustit Dánsko a pobýval delší dobu v Berlíně, Paříži, Vídni i v Praze. Právě k pražským zážitkům se vrací mimo jiné v eseji Štědrý večer v cizině, kde líčí své Vánoce v Praze v roce 1887.
Nebyli to však pouze dánští spisovatelé a kulturní osobnosti, kteří nalezli zalíbení v českých zemích. A nebyla to také pouze Praha. Především západočeské lázně se staly oblíbenou destinací pro odpočinek i léčení neduhů severských umělců. Mariánské lázně si oblíbil například nejslavnější norský dramatik, Henrik Ibsen (1828-1906). A Čechami často cestoval i nejslavnější švédský dramatik a spisovatel, August Strindberg (1846-1912), což zmiňuje například v autofikční knize Inferno (1897).
Lze tedy říci, že právě v 19. století si Čechy vydobyly pozici zajímavé, podnětné země, kterou dobové severské osobnosti pouze neprojížděly při svých cestách na jih, ale nechávaly se i uhranout českou kulturou.