Švédské obléhání Prahy v roce 1648 bylo posledním střetnutím třicetileté války. Bojů se zúčastnilo na šestnáct tisíc mužů na švédské straně a zhruba sedm až osm tisíc Pražanů. V noci z 24. na 25. července 1648 se švédské vojsko přesunulo od Rakovníka až k Bílé hoře. Švédští vojáci vylezli na hradčanské hradby, postupně pozabíjeli, nebo rozehnali strážné a otevřeli Strahovskou bránu pro Königsmarckova vojska. Netrvalo dlouho, a švédská vojska obsadila Malou Stranu a tím prakticky přerušila Pražským spojení s levým břehem Vltavy. Bez boje pak získala také Pražský hrad, údajně kvůli tomu, že hradní stráži nebyl dodán střelný prach. Ztráty po první fázi útoku čítaly 150 mrtvých a 350 zraněných na straně Pražských, Švédové se obešli bez ztrát na životech, naopak zaznamenali ještě zhruba 200 zajatých. Také majetková kořist byla pro Švédy více než uspokojivá. Tolary se počítaly na statisíce, drahé kovy na jednotky tun. Zdaleka největší ztrátou ale byla sbírka Rudolfa II., která byla celá odvezena do Stockholmu. Ta obsahovala obrazy od mistrů, jako byli Michelangelo Buonarroti, Leonardo da Vinci, Raffael Santi, Tizian nebo Hieronymus Bosch nebo hodnotné knihy Codex gigas a Codex argenteus.
Švédové se následně – a to i po uzavření Vestfálského míru – snažili dobýt i Staré město, avšak i přes velké ztráty na životech se Pražanům podařilo jádro Prahy ubránit.