Skandinávští spisovatelé 19. století na návštěvě v Čechách a na Moravě
Skandinaviske forfattere fra det 19. århundrede besøger Bøhmen og Mähren

České země se v 19. století staly vítaným cílem celé řady severských osobností. Mezi nejslavnější patří Hans Christian Andersen (1805-1875), který byl známý svou zálibou v cestování a Čechy navštívil několikrát. V červenci roku 1834 zde strávil celý týden a zainteresovaně pozoroval českou kulturu a se zájmem poslouchal češtinu. Své zážitky reflektoval v deníku a doplňoval je i kresbami, přičemž při návštěvě roku 1841 vzpomíná především na svého krajana, Tychona Brahe, který je pohřben v Týnském chrámu. Při své další návštěvě, v březnu 1846, byl pak pozván hrabětem Františkem Thunou, aby předčítal své pohádky.

Významnou osobností česko-dánských vztahů, byť v současné době pro české publikum takřka neznámou, byl básník a překladatel Edvin Marius Thorson (1816-1889). V Praze pobýval především ve 40. letech 19. století a po návratu publikoval statě o slovanských literaturách a překládal např. J. K. Tyla.

Zmínky o pražských pobytech nacházíme v memoárech řady umělců 19. století, patří k nim i Johanne Louise Heiberg (1812-1890), významná dánská herečka a manželka vlivného básníka a literárního kritika Johana Ludviga Heiberga. Právě pobyt v Praze zanechal u dánské umělkyně velmi silný dojem, a to konkrétně návštěva židovského hřbitova a synagogy.

České země navštívila i jedna z nejvýznamnějších kulturních a literárních osobností druhé poloviny 19. století, dánský kritik a spisovatel Georg Brandes (1842-1927), jehož stěžejní dílo opírající se o přednášky Hovedstrømninger i det 19de Aarhundredes Litteratur (1871) bylo již roku 1894 přeloženo do češtiny. Brandes několikrát pobýval v Praze a oceňoval českou kulturu a literaturu (především Jaroslava Vrchlického, který byl mimochodem nadšencem pro Sever a mimo jiné překládal Andersenovy pohádky).

Praha se stala i jedním z útočišť dánského spisovatele, herce a režiséra Hermana Banga (1857-1912), který byl pro svůj životní styl a otevřené názory nucen opustit Dánsko a pobýval delší dobu v Berlíně, Paříži, Vídni i v Praze. Právě k pražským zážitkům se vrací mimo jiné v eseji Štědrý večer v cizině, kde líčí své Vánoce v Praze v roce 1887.

Nebyli to však pouze dánští spisovatelé a kulturní osobnosti, kteří nalezli zalíbení v českých zemích. A nebyla to také pouze Praha. Především západočeské lázně se staly oblíbenou destinací pro odpočinek i léčení neduhů severských umělců. Mariánské lázně si oblíbil například nejslavnější norský dramatik, Henrik Ibsen (1828-1906). A Čechami často cestoval i nejslavnější švédský dramatik a spisovatel, August Strindberg (1846-1912), což zmiňuje například v autofikční knize Inferno (1897).

Lze tedy říci, že právě v 19. století si Čechy vydobyly pozici zajímavé, podnětné země, kterou dobové severské osobnosti pouze neprojížděly při svých cestách na jih, ale nechávaly se i uhranout českou kulturou.

I det 19. århundrede blev Tjekkiet en kærkommen destination for mange nordiske personligheder. Blandt de mest berømte er H.C. Andersen (1805-1875), som var kendt for sin rejselyst og som besøgte Tjekkiet flere gange. I juli 1834 tilbragte han en hel uge, hvor han observerede den tjekkiske kultur og med interesse lyttede til tjekkisk. Han reflekterede over sine oplevelser i sin dagbog og supplerede dem med tegninger, og under sit besøg i 1841 mindedes han især sin landsmand Tycho Brahe, som ligger begravet i Týn-katedralen. Ved sit næste besøg i marts 1846 blev han inviteret af grev František Thuna til at læse sine fortællinger.

Digteren og oversætteren Edvin Marius Thorson (1816-1889) var en vigtig personlighed i de tjekkisk-danske relationer, selv om han i dag er næsten ukendt for det tjekkiske publikum. Han opholdt sig i Prag hovedsageligt i 1840’erne og udgav efter sin hjemkomst essays om slavisk litteratur og oversatte bl.a. J. K. Tyl.

Referencer til hans Prag-ophold kan findes i erindringer fra en række kunstnere i det 19. århundrede, herunder Johanne Louise Heiberg (1812-1890), en fremtrædende dansk skuespillerinde og hustru til den indflydelsesrige digter og litteraturkritiker Johan Ludvig Heiberg. Det var hendes ophold i Prag, der gjorde et meget stærkt indtryk på den danske kunstner, nemlig et besøg på den jødiske kirkegård og i synagogen.

Tjekkiet blev også besøgt af en af de vigtigste kulturelle og litterære skikkelser i anden halvdel af det 19. århundrede, den danske kritiker og forfatter Georg Brandes (1842-1927), hvis skelsættende værk baseret på hans forelæsninger Hovedstrømninger i det 19de Aarhundredes Litteratur (1871) allerede blev oversat til tjekkisk i 1894. Brandes besøgte Prag flere gange og værdsatte tjekkisk kultur og litteratur (især Jaroslav Vrchlický, som i øvrigt var entusiastisk begejstret for Norden og bl.a. oversatte Andersens eventyr).

Prag blev også et af tilflugtsstederne for den danske forfatter, skuespiller og instruktør Herman Bang (1857-1912), som blev tvunget til at forlade Danmark på grund af sin livsstil og sine åbne holdninger og i lang tid opholdt sig i Berlin, Paris, Wien og Prag. Det er hans Prag-oplevelser, han blandt andet vender tilbage til i sit essay Christmas Eve Abroad, hvor han beskriver sin jul i Prag i 1887.

Det var dog ikke kun danske forfattere og kulturpersonligheder, der fandt sig til rette i de tjekkiske lande. Det var heller ikke kun Prag. Især de vestbøhmiske kurbyer blev en populær destination for nordiske kunstnere, der ville slappe af og kurere deres skavanker. For eksempel blev den mest berømte norske dramatiker, Henrik Ibsen (1828-1906), glad for Marienbad. Den mest berømte svenske dramatiker og forfatter, August Strindberg (1846-1912), rejste også ofte gennem Bøhmen, som han nævner i sin autofiktive bog Inferno (1897).

Således kan man sige, at det var i det 19. århundrede, at Bøhmen fik sin position som et interessant, stimulerende område, som samtidens nordiske personligheder ikke kun passerede på deres rejser sydpå, men som også inspirerede dem med tjekkisk kultur.