Karel Čapek je jedním z nejznámějších českých spisovatelů. Působil také jako novinář a překladatel. Byl velkým obdivovatelem severské, a zvláště norské filozofie, literatury a dramatu. Českému čtenáři představil Norsko ve svém populárním cestopisu Cesta na sever (1936).
Čapek odjel na Sever roku 1936, aby poznal tamní kulturu a „podíval na ty šťastnější a duševně vyspělé“. Ve svém cestopise poutavě líčí dojmy z putování po Dánsku, Norsku a Švédsku. Ve své formě navazuje severský cestopis na Čapkovu předchozí tvorbu z cest, konkrétně po Itálii, Anglii, Španělsku a Holandsku. Dojmy ze severského putování do konečné podoby Čapek sepsal až doma v Čechách; nejprve vyšly v sešitech na pokračování a až později v knižní podobě.
Za zmínku stojí, že celý název Čapkova cestopisu zní „Cesta na sever: pro větší názornost provázená obrázky autorovými a básněmi jeho ženy“, protože vedle 250 ilustrací autora zde nacházíme i několik básní Olgy Scheinpflugové.
Propojení Čapka a Severu se však neomezuje pouze na slavný cestopis Cesta na sever. Díky Miladě Topičové-Blekastad se s jeho dílem seznámili v překladu i Norové a je shodou osudových náhod, že norská adaptace Čapkova dramatu Matka se hrála v Oslu právě v den německé invaze do Skandinávie, tedy 9. dubna 1940.