O tom, že Tycho Brahe pobýval v Praze, jste jistě už slyšeli. Ale protože v domě císařského místokancléře Jakuba Kurze ze Senftenavy neměl dostatečný klid na svá pozorování, nabídl mu císař jeden ze svých zámků. Na výběr měl Tycho zámek v Lysé nad Labem, Benátkách nad Jizerou a Brandýsem nad Labem. A nakonec se rozhodl právě pro Benátky.
Měl tu nejen své sídlo, ale vytvořil si tu i novou pracovní skupinu, do které patřili mimo jiné, Christian de Longberg-Longomontanus, Franz Gansneb Tengnaged de Kampa a Tychonovi synové. Zámek předělal, přistavil křídlo a chtěl si vybudovat i novou observatoř. V prvním patře bydlela celá jeho rodina a druhé patro pak sloužilo jako pracovna. Sám Tycho prý pracoval v dodnes dochované místnosti, kde si nechal prodloužit okno až k podlaze, aby mohl lépe pozorovat oblohu. Památkou na jeho pobyt je tzv. benátecký poledník, na němž Tycho vyměřil polohu města na 14°51’30” východní délky a 50°18’30” severní šířky.
Tycho pobýval na zámku v Benátkách nad Jizerou jen rok, a to kvůli sporům s císařským hejtmanem Kašparem z Milštejna, který mu nechtěl poskytnout finanční prostředky na vybavení pracoven a stavbu observatoře. Dodnes však na jeho badatelské sídlo a život na zámku upomíná místní stálá muzejní expozice se spoustou interaktivních prvků.